Antika na Facebooku

Antika funguje také na Facebooku. Vedle upozornění na nové články zde naleznete novinky a zajímavosti o antické době, dnešní odkazy na staré Řecko a Řím i další věci, které se na web nehodí nebo nevejdou. Stránky naleznete zde.

 

 


Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> Náboženství a báje

Hádes

05.09.2004 - Lukáš Kuthan

Na tohoto Diova bratra vyšla při rozdělování vlády říše podsvětí. Vládne zde se svou manželkou Persefonou nad stíny zemřelých. Každý smí do jeho domu vstoupit, ale pro nikoho odtud již potom není návratu. U jeho zlatého trůnu stojí bůh Thanatos s mečem v rukou, v černém plášti a s ohromnými černými křídly, který přilétá k loži umírajícího, aby zde svým mečem uřízl kadeř vlasů z jeho hlavy a osvobodil tak jeho duši. Společně s ním přilétají i temné Kéry, přinášející na svých křídlech zuřivé bitvy. Kéry jásají, když hrdinové padají jeden po druhém, svými krvavě rudými ústy se přisávají k ranám, pijí horkou krev padlých a rvou duše z jejich těl. U Hádova trůnu pobývá též překrásný mladý bůh Hypnos (mladší bratr Thanata). Vznáší se nad zemí s makovicemi v ruce a lije z rohu uspávací nápoj. Svým kouzelným žezlem se dotýká očí lidí, semkne jim víčka a pohrouží je do sladkého spánku. V království zemřelých jsou též bohové snů. Někteří dávají věštecké a radostné sny, ale jsou tu i bohové strašných, tísnivých snů, které lidi děsí a mučí. Hádovi slouží též nelítostné Erinye Tisifoné, Alektó a Megaira. Naslouchají stížnostem smrtelníků a trestají zločiny tak, že provinilce neúprosně štvou od města k městu a ze země do země. V rukou třímají mosazí pobité metly a jejich oběti umírají v mukách. Království Hádovo však neobývají pouze bohové. Jsou zde i strašlivé příšery, které se skrývají v tmách. Empúsa s oslíma nohama v noční tmě láká lidi na osamělé místo, vysává z nich krev a požírá jejich ještě chvějící se tělo. Bloudí zde i příšerná Lamnia, která v noci vniká do ložnic šťastných matek a krade jim děti, aby se mohla napít jejich krve. Nade všemi přízraky a příšerami vládne bohyně Hekaté s třemi hlavami a třemi těly: lvím, psím a kobylím.

Do Hádova království nikdy nepronikne byť jen jediný paprsek jasného slunce. Tečou zde temné řeky a vedou sem propasti z povrchu zemského. Proudí zde i zmrazující posvátná řeka Styx, přes níž převáží Cháron ve své zpuchřelé pramici ty, kteří mu zaplatí minci, již jim měli dát příbuzní pod jazyk po smrti právě pro tohoto zkostnatělého starce. Duše dovede po smrti na břeh řeky Hermés. Dále se již musí duše starat sama. Cháron je ve svém převážení neúprosný a ty duše, které minci nemají, musí navždy čekat na břehu řeky Styx. Neméně významná je řeka Léthé, jejíž vody dávají zapomenout na všechno pozemské.

Hlavní vchod do podsvětí hlídá trojhlavý pes Kerberos, strašlivý potomek Echidny a Tyfóea. V první části Tartaru se nalézá asfodélová louka (kvete zde pouze bledý asfodél), po které bloudí bez cíle duše, které nejsou ani dobré ani zlé. Za touto loukou je místo, kde se setkávají tři cesty. Zde soudí Mínos, Rhadamanthys a Aiakos nově příchozí duše. Rhadamanthys soudí Asiaty a Aiakos Evropany. Složité případy postupují Mínoovi. Když je rozsudek vynesen, je každá duše zavedena na jednu ze tří cest. Jedna z nich vede zpět na asfodélovou louku. Pokud je duše zlá, je poslána do trestnice v Tartaru, jejíž brány stráží Erinye Tisifoné. Jen v tom případě, že je duše ctnostná, je za odměnu poslána do sadů v Élysiu. To je blažená končina, kde je neustále den, země bez sněhu a chladu, a kde nikdy neustávají hry a radovánky.

Hádes je ve svém království neúprosný. Jen zřídkakdy vychází na svět, a i pak pouze služebně, nebo ovládne-li ho náhlý záchvat vilnosti (jeden bratr jako druhý - povedená rodinka). Jednou zaslepil září svého vozu nymfu Minthu a byl by ji bez obtíží svedl, ale objevila se Persefona a proměnila Minthu ve sladce vonící mátu. Jindy se zase pokoušel znásilnit nymfu Leuku, která však byla obdobně proměněna v bílý topol.

Příšerné je království Hádovo a lidé ho nenávidí.

Použitá literatura:

N. A. Kun, Starořecké báje, SPN, Praha 1976
Kolektiv autorů, Encyklopedie antiky, Academia, Praha 1973
Robert Graves, Řecké Mýty I, Odeon, Praha 1982

Čtenost článku: 21544

<<zpět