Antika na Facebooku

Antika funguje také na Facebooku. Vedle upozornění na nové články zde naleznete novinky a zajímavosti o antické době, dnešní odkazy na staré Řecko a Řím i další věci, které se na web nehodí nebo nevejdou. Stránky naleznete zde.

 

 


Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> bitvy

Trasimenské jezero 217 před n. l.

28.09.2004 - Jiří Chlubný

foto

Brzy po začátku druhé punské války a Hannibalově přechodu Alp, došlo k prvním vážnějším střetům mezi vniknuvšími Kartaginci a Římany. První dvě bitvy v roce 218 před n.l. Kartaginci vyhráli a bylo jisté, že pro Římany bude následující rok zatěžkávací zkouškou, ve které možná půjde o samou existenci státu.

Hannibal do konce roku ovládl celou severní Itálii a římský senát začal usilovně hledat vhodné konsuly na rok 217 před n.l. Nebylo to nikterak snadné, protože konsulové museli dostat Řím z vojenské krize. Nakonec byl - ne příliš šťastně - jedním z konsulů podruhé zvolen Gaius Flaminius. Tento muž byl protivníkem senátu a jistě by se v pozdějších dobách přidal k populárům, stal se mimo jiné i censorem a jak už výše zmíněno i dvojnásobným konsulem.

Flaminius nedočkavě toužil po porážce Punů. Proto sebral svěřené vojsko a vydal se s ním v Hannibalových stopách. Kartaginský generál o něm velmi dobře věděl a rozhodl se nedočkavému konsulovi uštědřit lekci z vojenské moudrosti. K bitvě si vybral krajinu na západ od Perugie (16 km), bezprostředně u jezera Trasimene. To má asi 120 kilometrů čtverečních, ale není nijak hluboké. Hanibal zastavil své vojáky 20.června 217 před n.l. na severovýchodním pobřeží jezera. Zde příroda vytvořila jakousi kapsu s dvěma hrdly, ohraničenou horským hřbetem a jezerem. Na oba jeho konce postavil Hannibal své muže.

Další den, 21.červen, padla ráno hustá mlha, což nahrávalo Hannibalovi. Flaminius nevykonal řádný průzkum, a tak strčil hlavu přímo do oprátky. O počtu jeho mužů nemám zpráv, Hannibal měl asi 6000 jezdců a 20 000 pěšáků, výborných veteránů, zocelených předešlými boji. Římané přešli přes první hrdlo, když ve vzdálenosti několika desítek metrů spatřili Kartagince připravené k boji. Než se Římané stačili vzpamatovat, došlo k bitvě. V jejím průběhu byli Římané donuceni ustoupit. Nebylo však kam. Sklapla druhá část pasti, Kartaginci se objevili na druhé straně kapsy a Římané se ocitli v obklíčení stejně jako o rok později v Cannae. Legionáři bojovali statečně - není divu, šlo jim o životy - ale jejich postavení nestálo za nic. Na dvou stranách Kartagince, na třetí jezero, na čtvrté hory. Strašlivá řež trvala jen necelé tři hodiny.

Poté pláň utichla a v okolí jezera zůstalo ležet 15 000 Římanů, včetně svého velitele a konsula republiky Flaminia, jehož tělo nebylo vůbec nalezeno. Hanibal ztratil asi 3000 svých mužů, což jistě nebylo málo. Přesto to byla zatím nejhorší porážka, jakou zatím Římané utrpěli, byť u Cannae měla být ještě mnohem horší. Bitva u Trasimenského jezera utřásla základy římské republiky. Možná, že kdyby se Hanibal po této bitvě odhodlal obléhat Řím, mohlo být Kartágo centrem stejně mocné říše jako později Římané, ale historie nezná slovo kdyby. Punové sice vyhráli bitvu, ale válka dále pokračovala. A měla pokračovat ještě 16 let...

Čtenost článku: 9039

<<zpět