Antika na Facebooku

Antika funguje také na Facebooku. Vedle upozornění na nové články zde naleznete novinky a zajímavosti o antické době, dnešní odkazy na staré Řecko a Řím i další věci, které se na web nehodí nebo nevejdou. Stránky naleznete zde.

 

 


Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> města

Paestum

25.10.2004 - Jiří Chlubný

foto

Paestum bylo odedávna zahaleno tajemstvím. Legenda tvrdí, že bylo založeno Jasonem a argonauty. Založeno však bylo pravděpodobně až v roce 650 př.n.l., na okraji Piany del Sele, majoritní částí kmene Dórů, kteří odešli ze Sybaridy. Ti dali své nové kolonii název, na počest vládce moří, - Poseidonia. Město začalo rychle vzkvétat; vybudovalo si agoru, divadlo a chrámy: bazilika z poloviny 6.století a asi o století mladší Neptunův chrám; obě jsou však svatyně téže bohyně plodnosti, která měla svůj stánek rovněž při ústí Silaru - Héry z Argu, třetí ze zachovalých chrámů je chrám přisuzovaný Cereře, ale zasvěcený Pallas Athéně, který vznikl koncem 6.stol. (Omyly v pojmenování pochází z 18.stol.)

Poté, v roce 510 před n.l. , kdy bylo Sybaris zničeno, začala Poseidonia, která na něm byla ve velké míře hospodářsky závislá, slábnout, což trvalo až do roku 390, kdy byla dobyta místním kmenem Lukánců, kteří mu stanovili nové jméno - Paistom. Jaký byl osud řeckého obyvatelstva se dozvídáme od hudebního teoretika a Aristotelova žáka - Aristoxenóse z Tarentu: "Z Poseidónských se stali doslova barbaři; změnili svou řeč, celý životní styl. Oslavují už jenom jeden z helénských svátků; tehdy se scházejí, připomínají si svá stará jména a zvyky, a když si vzájemně postěžují a vypláčí se a opět se rozejdou."

Osvobození se Poseidónia dočkala až v roce 273, kdy do města přišli Římané a v zemi nadále zůstali. Ti mu také změnili jméno na Paestum. V tomto období doznalo Paestum četných změn; z původní řecké agory(tržnice) se stalo fórum, ulice byly vydlážděny a opatřeny kanalizací, hradby opraveny, město si uchovalo tvar pětiúhelníku a do každého směru vedla silná opevněná brána.

Obyvatelstvo zřejmě nevidělo v Římanech nepřátele a proto jim zůstalo nakloněno i v době, kdy se svými vojsky do země vtrhnul Hannibal a mnoho jihoitalských měst se přiklonilo na jeho stranu. Po porážce u Cannae poslalo Paestum všechny svoje chrámové poklady do Říma k použití senátu. Stejnou nabídku obdržel Řím i od Neapole, od níž ji však nepřijal. Svoji loajalitu v této válce osvědčili v této válce obyvatelé Paesta ještě jednou, když v roce 210 poskytli lodě a rok poté znova. Dvanáct z třiceti římských kolonií odmítlo poslat proti Hannibalovi své vojáky, ostatních osmnáct projevilo ochotu vypravit požadované množství, mezi nimi jmenuje historik Livius hrdě, ve svém rozsáhlém dějěpisném díle, i Paestum.

Odměnou za spolehlivé služby Paestum obdrželo právo razit vlastní bronzové peníze, vybudovalo si další chrámy, amfiteátr, radnici i fórum. Obchodovalo s dobytkem, olejem, obilím, medem a zeleninou, především pak proslulo pěstováním růží, které údajně kvetly dvakrát do roku.

V roce 79 bylo Paestum částečně poničeno výbuchem nedaleké sopky Vesuv. Pravděpodobně to byl nános sopečného prachu, který zabránil nedaleké řece Salso, která tekla kolem jižních hradeb a odváděla městské splašky, vlévat se do moře. Řeka proměnila okolní louky v nezdravé močály a semeniště moskytů, na což upozorňoval už zeměpisec Strabón slovy: "město je nezdravé, neboť nedaleká řeka vytéká z močálů". Malárie na sebe nenechala dlouho čekat; vypukla v 6.století a donutila mnoho občanů opustit město. Zbylé obyvatelstvo přeměnilo Cereřin chrám na křesťanskou baziliku tím, že zbořilo zeď celly(místnost se sochou božstva, do níž měli přístup pouze kněží). Brzo se sem však muselo nastěhovat, protože chrám byl postaven na nevyšším místě ve městě. Vše ostatní bylo zaplaveno říční vodou, což zapříčinilo další velký odchod zbylého obyvatelstva. Obyvatelé utíkali kromě záplav a malárie také před vpády Saracénů, kteří přepadali celé tyrhénské pobřeží.

Paestum stihl osud, podobný osudům většiny řecko-římských měst v Itálii: plenění zřícených staveb a konečně jejich vzkříšení z ruin. Opuštěné budovy byly rozebrány ve středověku na výzdobu vlastních staveb. Jako první padla prastará svatyně bohyně Héry z Argu, jejíž materiál byl použit na stavbu katedrály S.Matteo v Salernu a dóm v Amalfi. Chrámové sloupy v Paestu zarostly křovím. Město bylo znovu objeveno teprve v 18.stol, když bourbonský Král Karel III. dal vybudovat silnici, která protíná místní amfiteátr. Momentálně je opět odkryto: stojí tu hradby 5 až 7 m silné, opatřené věžemi. Jsou odhaleny i městské brány , fórum, zbytky mnoha budov, radnice, pokladnice, obchody, termy a několik svatyní. Nad tím vším se hrdě tyčí tři velké dórské chrámy, vážné a klidné, nejkrásnější na celé italské pevnině.



Čtenost článku: 6291

<<zpět