Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> filosofie

Tháles

09.12.2004 - Lenka Svobodová, Jiří Chlubný

foto

Řecký filosof Thalés se narodil v maloasijském městě Milétos asi v roce 640 před n.l. a stal se prvním z přírodních filosofů pocházejících z tohoto města. Milétos patřil mezi dvanáct nejvýznamnějších iónských měst, kde končily trasy karavan z asijského vnitrozemí; zde se zboží překládalo na lodě, které je vozily do pevninského Řecka. Právě iónská města však nebyla jen místem obchodní výměny - narážely zde na sebe také vědomosti Západu a Východu. Vynálezy jako kalendář, mince, závaží a snad i písmo dorazily z Východu nejdříve k maloasijským Iónům, kteří je pak předávali dále. Milétos pak byl nejjižnějším z oněch dvanácti měst. Významný obchodní přístav způsobil, že se Milétos stal asi nejbohatším městem celého Řecka. A z této prosperity nebohatli jen obchodníci, ale i mudrci. Milétos je totiž rodištěm řecké, a tím i západní, vědy a filosofie.


Zpět k Tháletovi. Byl velmi zcestovalý a světaznalý kupec - snad fénického původu - který mimo jiné procestoval celý Egypt. Poznal rovněž státnické umění a špičkové přírodovědecké poznatky té doby. Seznámil se s astronomickými poznatky Východu a k úžasu současníků správně předpověděl zatmění Slunce. Zabýval se magnetismem. Zjistil výšku egyptských pyramid, tím, že v určitou dobu změřil jejich stín. Objevil řadu základních matematických pouček, z nichž jedna nese dodnes jeho jméno (Tháletova věta zní asi tak, že všechny úhly sestrojené nad průměrem kružnice jsou pravé). A konečně byl filosofem a donedávna byl považován za praotce antické i moderní filosofie. Nesporná je Tháletova sláva jako prvního Řeka, který si osvojil orientální vědění v oblasti matematiky a astronomie a samostatně je rozpracoval. Pro Řeky byl jedním ze "sedmera mudrců" starého světa.


Své poznatky uměl Thalés náležitě využít: Větu o shodnosti trojúhelníků se stejnou stranou a dvěma přilehlými úhly využil při určování vzdálenosti lodí na moři; své poznatky z meteorologie spíše zneužil - když podle určitých známek vyvodil, že bude velká úroda oliv, pronajal si včas všechny lisovny oleje a značně na tom vydělal. Už tak dost vážený Thalés došel ještě větší úcty svou předpovědí zatmění slunce, díky kterému došlo k předčasnému míru mezi Lýdy a Médy.


Je pravděpodobné, že tak vynikající muž s tak rozsáhlým věděním uvažoval též samostatně o hlubší podstatě věcí. Podle antické tradice odpověděl na otázku, co je nejobtížnější ze všech věcí: "Poznat sebe sama", co je nejsnadnější: "Poradit druhým", co je bůh: "To, co nemá začátek ani konec", a jak lze žít v dokonalém souladu s ctností: "Tak, že nikdy nečiníme to, co odsuzujeme u druhých". Sporné ale je, jak dalece Thalés dospěl ke všeobecným filosofickým závěrům. Není od něho znám jediný spis (to však nic neznamená, takových filosofů je víc, třeba i Sókratés) a to, co donedávna platilo jako základní myšlenka přírodní filosofie - že voda je pralátkou, ze které všechno vzniklo - bývá v poslední době dokonce připisována jeho následníkovi.


Ve filozofii má Thalés veliký význam, protože se ji snaží oprostit od jakýchkoliv mytologických prvků a pralátku hledá mezi hmotou. Jeho arché je voda (HYDÓR) jako hmotný, přirozený prvek, tedy jako přírodní živel. Jak došel ke svému závěru? Je několik možností. Město Milétos leželo na poloostrově obklopeno mořem a na moři a mořeplavcích bylo existenčně závislé; dalším důvodem mohly být závěry Thaletových pozorování - že vše se živí vlhkem; poslední pravděpodobné východisko mohlo být pozorování, že voda nemá ustálenou podobu (vyskytuje se jako voda samotná, jako led, sníh, déšť...) a tudíž může být i tam, kde není patrná.


Thalés tedy došel k závěru, že vše je vodou. Současně dochází k závěru, že "vše je plné bohů" (zl. A 22 z Aristotela). Proto bývá někdy označován za panteistu (PAN = všechen, THEOS = bůh) a za hylozoistu (HYLÉ = látka, hmota, ZOÉ = život).

Čtenost článku: 13387

<<zpět