Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> filosofie

Sofisté

09.12.2004 - Jiří Chlubný a Lenka Svobodová

Anaxagorovi žáci. Působí v době tzv. antropologického obratu - v době, kdy se pozornost od přírody obrací ke člověku. V této době měl člověk povinnost účastnit se společenského života. Někdo ho ale musel naučit myslet, mluvit a jednat, ale ne k tomu, aby hledal pravdu, ale aby dostal za pravdu. Ten někdo byli sofisté, učitelé moudrosti - za peníze. Učili své žáky také řečnickým trikům a logickým úskokům, které pak podle nich byly nazvány sofismaty. Je jim vlastní gnozeologický a etický relativismus.

Gnozeologický relativismus:

Sofisté vychází z toho, že vše plyne, mění se. V toku věci o ní můžeme říct cokoli a vždy budeme mít alespoň trošku pravdy. Permanentně se mění vnější okolnosti.

Etický relativismus:

Vychází z toho, že mezi jednotlivými řeckými městskými státy jsou jiné etické, morální normy, tedy je musel vytvořit člověk. Neexistuje etický univerzalizmus, podle kterého by se člověk mohl kdykoli chovat.

PŘEDSTAVITELÉ:

Prótagorás z Abdéry (481 - 411 př. Kr.)

Nejznámější představitel školy sofistů a první člověk, který přijal přídomek sofista. Cestoval po celém Středomoří, všude nadšeně přijímán, neboť vyučoval umění prosazovat v politice a právnictví svou věc. V kolonii v Thuriích ho pověřili zpracováním zákonů. V Athénách se stýkal s Periklem, byl mluvčím řecké demokracie, byl nařčen z atheismu. Z jeho rozsáhlého díla se dochovaly pouze zlomky. Byl zastáncem názoru, že o každé věci je možno předkládat protikladné výroky. Byl pro své názory ve spise Peri theón - O bozích - vypovězen z Athén. Zahynul prý cestou do vyhnanství, když utonul někde u břehů Sicílie.

"O bozích věděti ani že jsou, ani že nejsou, ani jakou mají podobu.” (zl. B 4 z Diogena, Eusebia aj.)

"Mírou všech věcí je člověk - jsoucích, že jsou a nejsoucích, že nejsou.” (zl. B 1 ze Sexta) - věci mají ty vlastnosti, které jim dává člověk.

"Hmota je plynoucí...” (zl. A 14 ze Sexta)


Gorgiás z Leontin (asi 483 - 375 n. 380 př. Kr.)

Řecký filozof a rétor, další představitel školy sofistů. Pochází ze Sicílie a do Athén přišel asi v roce 427 př. Kr. jako vedoucí poselstva svého města, které žádalo Athény za peloponéské války o ochranu před Syrakusami. Vyučoval rétoriku a napodoboval jej třeba historik Thúkydidés. Později i on začal cestovat po řeckých městech a vydělávat si na chléb přednáškami rétoriky a sofistiky. Byl stoupencem nihilismu, který vyjadřují jeho tři nejznámější věty:

"Nic není.”

"Je-li něco, nelze to poznat.”

"I kdybych to poznal, nelze to sdělit jiným.” (úryvky ze zl. B 26 z Prokla)

Tyto paradoxní formulace pocházejí ze spisu O nejsoucím nebo o přírodě, zachovaném u Sexta Empeirika. Jeho skepse mu šla očividně k duhu - měl se v plné síle dožít 109 let.


Thrasymachos z Chalkedónu (kolem 420 př. Kr.)

Řecký filozof, sofista. Říkal, že spravedlnost spočívá v prospěchu silnějšího, proto se všude stále děje nespravedlnost. Jestliže bohové všechny nespravedlnosti přehlížejí, plyne z toho to, že se o lidské záležitosti nestarají. Jeho výroky známe hlavně díky Platónovi, u něhož Thrasymachos vystupuje v jednom z dialogů.

"Tvrdím, že spravedlivé není nic jiného než prospěch silnějšího.” (Ústava)

Čtenost článku: 18954

<<zpět