Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> místopis - ostatní

Hadriánův val

12.12.2004 - Mirek Bajgar

foto

Mezi městy Carlisle a Newcastle se na severu Británie táhne jedna velmi podivuhodná stavba. Je to pozůstatek opevnění severní hranice římského impéria známá jako Hadriánův val. Stejnojmenný císař vydal patrně roku 122 n.l. při své návštěvě Británie rozkaz postavit "zeď oddělující Římany od barbarů" jak ji nazval Hadriánův kronikář. Zde je nutné podotknout, že oněmi barbary nebyli míněni Piktové ani Skotové. Oba národy se do severního Skotska přesídlily později.


Stavbami podobného významu a rozsahu byli vždy pověřováni legionáři a nejinak tomu bylo i v tomto případě. Po šest let tak stavěli vojáci val dlouhý 80 římských mil (117 km). Začali na východě v dnešním Wallsend-on Tyne a skončili na západním břehu britského ostrova v Bowness-on-Solway. Tak jako u většiny podobných staveb i na Hadriánově valu ovšem probíhaly stavební úpravy ještě po dlouhou dobu od jeho hrubého dokončení. Práce tedy začaly na východě a byla budována kamenná zeď vysoká zhruba 5 metrů, pravděpodobně i s předprsní. Takto vypadající zeď byla postavena až po řeku Irthing blízko dnešního Gislandu. Dále na západ byl val pouze z hlíny a drnů. Později byl ovšem taktéž nahrazen kamennou zdí. Na severní, tedy "barbarské" straně byl vyhlouben hluboky obranný příkop a další příkop zvaný vallum byl pak na vnitrozemské straně. Vallum byla ohraničena dvěmi hliněnými náspy. Tato struktura byla vlastně římským ekvivalentem dnešního ostnatého drátu, která zabraňovala civilistům přístup až ke zdi a k vojenské cestě, která se táhla podél celého valu. Na každou římskou míli (1,46 km) připadala jedna pevnůstka bráněná přinejmenším osmi muži. Mezi pevnůstkami stály vždy dvě pozorovací věže, kam byly posílány hlídky, aby držely svou stráž. Díky tomu mohli mít Římané přehled o pohybech zboží, zvířat i lidí, kteří přecházeli hranici nebo se pohybovali podél ní. V průběhu stavebních prací byla tato kontrola zpevňována výstavbou velkých pevností podél celého valu. Tyto a další zásobovací pevnosti hlouběji na jihu sloužily k ubytování pomocných sborů, které poházely ze všech koutů říše, hlavně pak z Gallie, Germánie a Illyrie. Pevnosti také sloužily jako body v nichž bylo možno hranici přejít, tedy něco jako novodobé hraniční přechody. Kolem nich pak rostla sídlíště civilního obyvatelstva.


Existuje mnoho teorií, proč vlastně Hadrián dal tuto stavbu zhotovit, ale všeobecně je uznáváno, že chtěl prostě vyznačit severní hranice své říše. Později ovšem došlo k další expanzi na sever a mezi lety 140-163 n.l. byl Hadriánův val nakrátko nahrazen valem Antoniovým, který se táhl o něco severněji. Hranice se ovšem brzy vrátila zpět na linii Hadriánova valu. V této souvislosti je zajímavé, že nejsou žádné zprávy o tom, že by na této hranici docházelo k výraznějším konfliktům.


Na počátku 5. století v období úpadku římské říše byla Británie odříznuta od Říma. Obrana hranic byla opuštěna a spolu s tím, jak přestával být vyplácen žold, se vojáci přesunuli do bezpečnějších a klidnějších míst. Opuštěný val se pak stal vítaným zdrojem stavebního materiálu pro místní obyvatele a kameny označující kdysi hranice mocného Říma se přesunuly do základů farem, plotů a kostelů.


Popis římské provincie Britannia naleznete zde.

Čtenost článku: 19790

<<zpět