Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> literatura

Polybios

28.12.2004 - Jiří Chlubný

Největší helénistický historik Polybios se narodil snad někdy kolem roku 198 před n.l. v Megalopoli v Arkádii. Jako syn významného státníka Lykorty získal pečlivé vzdělání, které ho mělo připravit na politickou a vojenskou dráhu. Již od dětství pobýval po boku otce na různých důležitých událostech, cestoval třeba v poselstvu do Alexandrie. Během bojů mezi Římem a Makedonci podporoval neutralitu Achájů, čímž si vysloužil podezření z obou stran. Římané ho po vítězné bitvě u Pydny vzali jako jednoho z tisíce rukojmích do Říma, odkud nemohl odejít.


Vítěz od Pydny Aemilius Paulus ho přijal do svého domu, kde se také Polybios spřátelil se Scipionem Mladším - oba muže pak přátelství poutalo až do smrti. V domě Paula také získal přístup ke zkoumání politického života Říma a došel k závěru, že poddanství Římu je pro podmaněné národy z hledisek právních, ekonomických a vojenských v podstatě štěstím. Tento názor také vnucoval svým soukmenovcům. Osobně získal roku 150 před n.l. svobodu, ale pouze se přestěhoval k Scipionovi. Zde se cele oddal historickým studiím a vydával se na časté cesty, které prokládal návštěvami Scipiona na jeho taženích. Mimo jiné byl při dobytí Kartága za třetí punské války, navštívil také západní břehy Afriky atd. Krátce po pádu Kartága ho poslali do Řecka k ruce konzulovi Mummiovi, který srovnal se zemí Korinth. Poté navštívil východní města říše, tři roky zůstal v Římě a roku 134 před n.l ho opět nalézáme se Scipionem při obléhání hispánské Numantie. Po smrti Scipiona roku 129 před n.l. o něm mizí veškeré zprávy. Zemřel nejspíše někdy po roce 120 před n.l., snad roku 116 před n.l.

Kromě několika dalších ztracených věcí napsal důležité dílo nazvané Dějiny o 40 knihách, z nichž se nám dochovala třetina, většinou ve formě zlomků nebo výtahů. Dějově navazuje na Tímaia a zachycuje roky 264 - 144 před n.l. Cílem je ukázat proměnu římské říše ve světovou velmoc. Polybios se pokoušel proniknout do podstaty problémů a objasnit je. Třeba důvod úspěchu Říma viděl v kombinaci královských (konzulové), aristokratických (senát) a demokratických (sněm) ústavních prvků. Dílo napsal na základě tří základních nezbytností, které stanovil právě on - studium a kritika pramenů, osobní znalost míst a politická zkušenost, která měla být úplně nejdůležitější. Sám prohlašoval, že účelem jeho díla je poučit vojáky a politiky. Polybios vyžaduje nestrannost a nestojí o zázraky. Pokud vkládá do díla řeči, jde prý o promluvy opravdové. Celým spisem prostupuje schválně jednoduchý jazyk, což se však ve starověku příliš nelíbilo. Jeho spisy sloužily jako prameny pro Livia, Diodóra i dalším historikům. Pro nás je klíčovým pramenem událostí let 264 - 144 před n.l.

Čtenost článku: 5804

<<zpět