Antika na Facebooku

Antika funguje také na Facebooku. Vedle upozornění na nové články zde naleznete novinky a zajímavosti o antické době, dnešní odkazy na staré Řecko a Řím i další věci, které se na web nehodí nebo nevejdou. Stránky naleznete zde.

 

 


Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> Politika a ostatní

Demosthénes

09.01.2005 - Jiří Chlubný

foto

Nejslavnější řečník a vedle Cicera asi i jeden z největších řečníků vůbec Démosthenés se narodil asi v roce 384 před n.l. v zámožné athénské rodině. V sedmi letech osiřel a aby jeho strastem nebylo málo, jeho poručníci jeho slušné jmění (14 talentů, což bylo opravdu hodně) rozházeli. Démosthenés je v dospělosti úspěšně zažaloval, přičemž také poprvé přičichl k soudnictví a také k rétorice, jíž prý začal milovat.

Říká se, že neměl skoro žádné předpoklady a jeho první řeč skončila totálním fiaskem, kdy řečník musel odejít z řečniště. Není ostatně divu, neboť Athény se staly centrem rétoriky a diváci byli značně zhýčkaní. Po této řeči prý spěchal domů, ale cestou jej dohnal přítel, známý herec. Ten mu v praxi ukázal, kde dělá chyby a Démosthenés se začal horlivě učit správně mluvit a vyslovovat. Začal také studovat literaturu, zvláště sloh Thukydida; naslouchal přednáškám Platóna, který byl pokládán za skvělého mistra slohu. Pak začal dělat vše, aby jeho hlas zesílil - přednášel za výstupu na horu nebo se snažil překřičet příboj. Aby dosáhl čisté výslovnosti, dával si do úst kaménky, a přesto se snažil mluvit čistě a hlasitě.

Díky svému značnému úsilí dosáhl Démosthenés svého cíle a stal se vynikajícím řečníkem. Ve při se svými poručníky zvítězil, byť nedostal náhradu ušlé škody. Musel se tedy živit psaním soudních řečí pro obžalované i žalobce. Tímto získal rétor značné jmění, takže mohl vstoupit ve třiceti letech bez obav do politiky. O něco dříve, roku 359 před n.l., nastoupil na makedonský trůn Filip II., muž, který měl Démosthéna ovlivnit na celý život a dokonce ho nechtěně i proslavit.

Démosthenés Filipa považoval za největšího nepřátele athénského státu a dal veškerou svoji výmluvnost, aby své spoluobčany přesvědčil o svém názoru. Démosthenés se stal brzy velmi uznávaným politikem a občas vedl celou zahraniční politiku Athén - tedy proti Filipovi. Kolem roku 355 před n.l. zahájil Filip postup v Thesálii, Boiótii a Fókidě. Když pak roku 351 před n.l. oblehl důležité město Olynth v Thesálii, sepsal Démosthenés svou první řeč proti Filipovi (filipiku). V ní vyzývá ke svornosti a k vyslání vojska proti Makedoncům, kteří de facto dobývali athénské území. O dva roky později sepsal řečník Tři řeči olynthské, v niž opakoval výzvu k pomoci. Athény však vyslali nejdříve pouze malý a nepodstatný kontingent a druhé mohutnější vojsko už nedorazilo včas. Olynth padl.

Po tomto athénském neúspěchu se Démosthenés dostal do Pelly, sídla makedonského krále, kam vedl poselstvo vyjednávající mír. Zde prý řečník naprosto podlehl makedonskému králi a sjednaný mír byl vlastně vítězstvím Filipa. Jak však asi Démosthenés správně tušil, ve válce by Athény moc štěstí nečekalo. V té době Filip ovládl Thesálii a obrátil svou pozornost na Peloponés. Roku 344 před n.l. sepsal Démosthenés druhou ze svých filipik. V ní vyzýval ohrožené peloponéské obce ke sjednocení a usmíření se. To se nakonec stalo a po vojenské pomoci Athén musel Filip usměrnit svoji expanzi jinam. Teď mířil přímo do Athén.

Situace se přiostřovala a roku 341 před přednesl slavný řečník poslední filipiku. V ní vyzýval Athéňany, aby proti Filipovi sjednotili celé Řecko, ale dával také najevo svoji rozmrzelost nad netečností svých krajanů, kteří pomalu ztráceli svobodu. Jeho varování nemělo úspěch a vojsko vyslané proti Filipovi posílené thébskými vojáky prohrálo rozhodující bitvu u Chairóneie. Nyní patřilo celé Řecko Makedoncům.

Proti Démosthénovi nyní mluvilo dlouholeté nepřátelství s Filipem, ale ten mu neublížil. Roku 336 před n.l. měl za zásluhy o obnovu městských hradeb dostat věnec, což navrhl Ktésifón. Řečníkův nepřítel Aischinés žaloval oba dva za porušení ústavy. Pře nakonec trvala šest let a skončila v době, kdy Filipův syn Alexandr dobyl celou Persii. Démosthenés během soudu pronesl další velmi známou řeč, O věnci. V ní obhájil Ktésifonta tak skvěle, že Aischinés dobrovolně odešel z vlasti. Dalších šest let se v Řecku nestalo nic světoborného, až roku 324 před sem přijel Alexandrův pokladník Harpalos. Nebyl však hostem, ale pokoušel se s ukradenými penězi vyvolat revoltu, ze které by vytěžil co nejvíc. Mimo jiné podplatil mnohé athénské politiky a mezi nimi snad i Démosthéna. Po potlačení vzpoury Alexandr odsoudil Démosthéna k pokutě 50 talentů (pro soukromníka obrovská částka). Řečník pochopitelně nemohl zaplatit a měl se octnout se ve vězení pro dlužníky. Démosthenés však utekl z Athén a vrátil se až po Alexandrově smrti roku 323 před n.l.

Po návratu vyzýval Démosthenés k získání bývalé svobody a Athéňané skutečně povstali. Alexandrův diadoch Antipatros však Athéňany porazil roku 322 před n.l. u Lamií a znovu si je tak podřídil. Démosthenés byl jednou z osob, které Antipatros hledal a nakonec ho na ostrově Kalaurie také našel. Když Démosthéna neochránil ani chrám, spáchal sebevraždu požitím jedu. Psal se dvanáctý říjen roku 322 před n.l.

Démosthénových řečí se nám dochovalo 61, nichž mnoho (přibližně polovina) je asi podvržených. Ty nejslavnější jsou zmíněny v textu. Démosthenés je považován za mistra rytmu, působivosti, mohutnosti a formy. Měl prý jedinou slabinu - neuměl mluvit bez přípravy a zakusil proto mnoho urážek. Pro nás je kromě své řečnické velikosti Démosthenés také člověkem bojujícím až do krajnosti pro demokracii a svobodu i mužem schopným poprat se s nedostatkem vloh.

Čtenost článku: 12029

<<zpět