Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> Politika a ostatní

Solón

09.01.2005 - Jiří Chlubný

foto

Athénský politik, vojevůdce, zákonodárce a především reformátor se narodil někdy kolem roku 639 před n.l. Narodil se v tradiční athénské rodině, která svůj původ odvozovala od mýtického krále Kodra, zakladatele města. Jeho otec však jměním dosahoval pouze ke středním vrstvám obyvatelstva. Od dětství se přátelil s pozdějším tyranem Peisistratem, jelikož byli přes matky příbuzní. To je snad důvod toho, proč mezi nimi přes odlišné názory nikdy nevypuklo vyložené nepřátelství. Zpočátku se Solón musel zabývat obchodem, což bylo tehdy pro mladého aristokrata dost ponižující, ale nebylo zbytí. Začal však dost vydělávat, takže mohl žít na vysoké noze. Zanedlouho se však vrhl do politiky.

Počátek jeho politické kariéry označuje vypovězení několika válek, které Solón zařídil. V té době měli Athéňané velké problémy s mocnou Megarou, jejíž loďstvo občas konalo pirátské nájezdy na Attiku. Jelikož athénský přístav Peiraeus nebyl tehdy ještě postaven, byli Athéňané v podstatě bezmocní. Mohli si bezpečnost získat obsazením ostrova Salamína, ale po několika porážkách v bojích s Megarou byl vydán zákon, který zcela zakazoval jakýkoli návrh na dobytí Salamíny! Solón takové poraženectví odmítal a vymyslel plán, jak občany pohnut k boji. Vyhlásil po městě, že se zbláznil, a zatím potají složil epickou báseň Salamis. Když ji dokončil, vydal se v slaměném kloboučku po městě. Lidé byli pochopitelně na šíleného aristokrata zvědaví a sešli se v hojném počtu. Pak Solón zadeklamoval báseň a dav byl tak zmanipulován, že si vymohl zrušení zákona a Solón byl jmenován vojevůdcem nové výpravy proti Salamíně. Ta dopadla úspěšně, Athéňané si mohli vydechnout a Solón si získal obrovskou slávu. V roce 594 před n.l. byl tedy zvolen nejvyšším archóntem, soudcem a zákonodárcem, dále měl také zprostředkovávat vyjednávání mezi chudými a bohatými občany a bylo mu dokonce nabízeno i tyranství, ale to odmítl. Za všechna tato privilegia měl vyřešit četné sociální problémy Athén.

Záhy začal Solón konat velké množství reforem. Především zrušil dlužní otroctví - bylo běžnou praxí, že člověk neschopný splácet své dluhy byl prodán do otroctví. Kromě toho prohlásil za neplatné všechny dlužní úpisy a všechny athénské občany, kteří se dostali do otroctví kvůli dluhům, dal za státní peníze vykoupit. Bylo by asi zajímavé vědět, jak jednotlivé otroky vykupoval a jak zjišťoval místo jejich práce, ale to bohužel nevíme. Tato reforma měla zásadní význam pro nejchudší vrstvy, které nemohly padnout až na úplné dno. Dostala dokonce své vlastní řecké přízvisko - seisachtcheia, setřesení břemene.

Solón své spoluobčany rozdělil do čtyř majetkových vrstev podle výše příjmů - na původ se již nehledělo. Ti nejchudší nádeníci bojovali v armádě jako lehkooděnci a mohli zasedat pouze v lidovém sněmu, druhá vrstva dodávala těžkooděnce a porotce a třetí vrstva jezdce a dozorce. Významné úřady mohli zastávat jen příslušníci dvou nejvyšších vrstev (částečně i z toho důvodu, že úředníci v Řecku nedostávali žádný plat, takže by si chudí funkce nemohli dovolit). Nejvyššími archónty a pokladníky se mohli stát jen příslušníci nejbohatší vrstvy. Ti zase ztratili nejvyšší soudní právo, neboť areopag ztratil primární postavení ve prospěch héliaiu, nejvyššího soudu, jehož porotci starší 30 let byli voleni losem.

Solón provedl také reformy v soudnictví. Zrušil všechny Drakontovy zákony kromě toho o vraždě a kruté tresty za provinění velice zmírnil. Zavedl možnost odvolat se k soudu proti rozhodnutí úředníka, zavedl závěť a vylepšil i ekonomické právo. Zakázal vývoz veškerých plodin kromě oliv a vína pod trestem prokletí ze strany archónta nebo pokuty sta drachem. Přešel z aigínské peněžní soustavy na eubojskou, čímž snížil hodnotu peněz a dluhů o dalších 27%.

Jeho reformy se setkaly s mnoha problémy. Jednou například třem přátelům svěřil, že hodlá zrušit dluhy, ale nebude rozdělovat půdu mezi všechny občany. Přátelé si tedy půjčili peníze, koupili rozsáhlé polnosti a při vyhlášení si mnuli ruce, neboť dluhy jim byly smazány. Solón Athéňanům dal i mnohé další zákony, často z dnešního pohledu groteskní. Muž například mohl beztrestně zabít cizoložníka, pokud ho přistihl při aktu. Za únos a znásilnění svobodné ženy však byla jen pokuta ve výši sto drachem. Pokuta platila i pro ty, kteří mluvili zle o mrtvém.

Po skončení svého funkčního období se Solón vydal pryč z města, aby ukázal spoluobčanům, jak dalek je samovlády, když ještě předtím požádal Athéňany, aby se jeho zákony řídili sto let. Po jeho odchodu však vypukly tajené rozpory. Neuspokojil zcela ani bohaté, kteří nepočítali se zrušením dluhů, ani chudé, kteří chtěli rozdělení půdy. Dvakrát se nepodařilo vůbec zvolit archónty a roku 583 před n.l. se jeden z nich dokonce pokusil uchvátit moc. Zmatky nakonec uklidnil až Peisistratos, který se ujal tyranidy v roce 560 před n.l., ještě za Solónova života.

Jak Solón skončil? Jeho ústavu zavedl v plném znění paradoxně až jeho politický rival Peisistratos. Sám Solón zemřel v úctě roku 559 před n.l., když se nedlouho předtím vrátil do Athén. Zařadili ho mezi sedm mudrců Řecka (spolu třeba s Tháletem z Milétu). Na závěr je třeba dodat, že to byl první známý athénský básník a zdaleka ne bezvýznamný. Mimo jiné, jako první známý autor, složil dílo o Atlantidě, kterému později jeho příbuzný Platón dopomohl k světové proslulosti.

Čtenost článku: 12939

<<zpět