Přesun stránek

Stránky byly přesunuty na adresu s zde jsou také publikovány nové články: http://www.antickysvet.cz

 

 

> místopis - ostatní

Diolkos

28.01.2007 - Mirek Bajgar

foto

Když se podíváte na mapu Řecka určitě si všimnete že je rozděleno na dvě části. Pevninské Řecko a Peloponés oddělený tenkou Korintskou šíjí. Řecký název pro šíji: isthmos, původně označoval právě tento konkrétní úsek země, ale později se začal používat pro všechny pevninské šíje a nakonec přešel i dalších jazyků (např. anglicky se pevninská šíje řekne isthmus. Korintská šíje leží na cestě mezi Athénami a Korintem jako nízký, asi 6 km široký pás země. Tento pás země měl v historii Řecka nesmírný význam, procházely jím armády, lidé i zboží. A právě pouze tento nepatrný pásek země překážel v cestě námořníkům plavícím se z Egejského do Jaderského moře. Byli nuceni obeplouvat celý Peloponés a vystavovat se, pro tehdejší lodě, velmi nebezpečným úsekům otevřeného moře, které mělo na svědomí osudy mnoha posádek a nákladů. Například Strabón napsal: "...ale když se plavíš kolem mysu Malea, zapomeň na svůj dům."

Díky důležitosti místa se zde brzy rozvinula civilizace a bylo založeno město Korint, které ovládalo okolí šíje. Pod vliv města spadaly dva přístavy, každý na jedné straně šíje. Lechaion stál v Korintském zálivu a Kenchreai na pobřeží Sarónského zálivu.

Není tedy divu, že už v dobách antiky se uvažovalo o tom, jak šíji překonávat. Vykopání kanálu, který tam vede dnes, bylo pro tehdejši technické prostředky nemyslitelné a tak vznikl Diolkos. Jeho vznik se obecně klade do doby, kdy v Korintu byl tyranem (vládcem) Periandros, tedy do 6. století přnl. Samotný Diolkos byl vlastně chodník vydlážděný vápencovými bloky široký 3,4 - 6 metrů. Šířka se v různých částech mění a na jeho západní straně byla ukončena větší vydlážděnou plochou. V jeho ose pak vedly dva kamenné žlábky, vzdálené od sebe 1,5 metru. Celkova délka tohoto díla byla 6 kilometrů.

Diolkos v řečtine znamená "táhnout přes" a v zásadě to vyjadřuje i způsob jakým byl využíván. Aby nebylo nutné obeplouvat Peloponés připluly lodi k jednomu z konců Diolka a tam byl vyložen jejic náklad, aby se snížila jejich váha. Samotný náklad pak byl prěpraven na druhou stranu víceméně zřejmě klasickou cestou. Lodě se pak pomocí dřevěných válců vytáhly z moře a polozily na speciální konstrukci. Cela konstrukce se pak táhla přes Korintskou šíji až k druhému břehu, kde byla loď spuštěna na vodu a znovu naložena. Takto je provoz na Diolku nejčastěji popisován, ale mnoho odborníků si myslí, že přepravovat celé lodě bylo možno jen v případě že se jednalo o menší plavidla. V případě vetších plavidel pak mohl provoz spočívat v pouhém převezení nákladu z jedné lodi na straně Korintského zálivu a naložení do druhé lodi, která na náklad čekala v Sarónském zálivu. Nicméně často se používání Diolku zminuje i v souvislosti s vojenskými akcemi a tam by takový postup zrejmě neměl smysl, takže jisté to není.

Samotné dílo bylo v průběhu doby často opravováno a udržováno a jeho pravidelné pouzívání je dokladováno do časů vlády císaře Augusta. Poté jeho význam se stavbou stále větších lodí upadá, protože velká plavidla nebyla tak moc ohrožována bouřemi. Jeho použití je ale potvrzeno až do 9. století a některé prameny uvadějí provoz i ve století dvanáctém.

Doprava lodí nebo nákladů prěs Diolkos nikdy nebyla snadná a levná proto už se i v antice začalo uvažovat o prokopání kanálu. Byly vypracovány studie proveditelnosti a dokonce se podařilo dát dohromady i potřebné lidské a finanční zdroje. Sám císař Nero pak stavbu slavnostně zahájil pozlaceným krumpáčem. Bohužel tři měsíce nato císař zemřel a projekt byl opuštěn. Kanál byl pak dokončen až v moderní době v roku 1893.

V padesátých a šedesátých letech pak byly na místě prováděny vykopávky a v současnosti je možné část jednoho z největších technických projektů své doby spatřit na vlastní oči.


Čtenost článku: 8140

<<zpět

Vaše názory:

 šíje/úžina - [01.06.2009 13:31, Jarka Stuchlíková]