Citáty I - P

Isokrates

Chovej se ke svým rodičům tak jak chceš, aby se k tobě chovaly tvé děti.

Člověk je od přírody tvor žijící ve společnosti.

Iuvenalis

Ženě jediný manžel dnes nestačí, spíše bys mohl na ní vynutit souhlas, že oželí jedno oko.

Z čeho odvozujete privilegium a moc rodičů, když, ačkoli jste starý člověk, děláte věci horší než vaše dítě?

Za šťastné považujeme ty, kteří se učili ze životní zkušenosti snášet útrapy a nebýt jimi udoláni.

Nikdo zlý není šťasten.

Nikdy k nám nemluví jinak příroda a jinak moudrost.

Každý má znát své meze a dbát jich v malých či velkých věcech.

Livius

Cit člověka je tupější na dobro než na zlo.

Třikrát běda těm, kdo jsou poraženi.

Čím méně je strachu, tím méně je nebezpečí.

Lucretius

Člověka zkoumej v hodině zkoušky, v neštěstí jeho povahu nejlépe poznáš, tehdy mu ze srdce uklouzne upřímné slovo, škraboška spadne a tvář bude nahá.

První bohy na světě zrodil strach.

Marcus Aurelius:

Přijímej skromně, zříkej se bez reptání.

Štěstí tvého života závisí na druhu tvých milenek.

Zvykej si konat i to, nač si netroufáš! Vždyť i levice, k ostatním výkonům nedostatkem zvyku neobratná, otěží vládne rázněji než pravice. Přivykla tomu.

Kdo hřeší, na sobě hřeší, kdo ubližuje, sobě ubližuje, neboť sebe sama dělá špatným.

Vyhlaď domněnky, zadrž chtíče, udus žádosti a rozumu dopřej vlády nad sebou.

Konáš-li svou povinnost, budiž ti lhostejné, zdali přitom strádáš zimou či vedrem, zda-li jsi ospalý či dosti vyspalý, zdali tě zahrnují hanbou či chválou a zdali umíráš či konáš něco jiného. Neboť také umírání je jeden z našich životních úkolů, proto postačí také v této věci dobře splnit svou povinnost.

Trvání lidského života je bod, jeho podstata - neustálé proudění, smyslové vnímání je kalné, složení celého těla je náchylné k rozkladu, duše - čarovný kruh , náš osud - záhada, naše pověst - plod libovůle.

Dobře činit a sklízet hanu, toť úděl královský.

Umění žít má více společného s uměním zápasnickým než tanečním, totiž v tom smyslu, že musíš stát pohotově a nekolísavě tváří v tvář úderům i nepředvídaným.

S událostmi, s nimiž tě osud sloučil, se hleď srovnat , a lidi, s nimiž tě osud sloučil, miluj, ale opravdově.

Nestyď se přijmout pomoc! Neboť je ti uloženo konat povinnost jako vojákovi za útoku na pevnost. Copak na tom, nemůžeš-li pro pohmožděnou nohu sám na cimbuří vystoupit, ale s přispěním jiného to provedeš.

Větev uříznutá od ostatních větví, je nutně uříznuta i od celého stromu. Tak i člověk, rozejde-li se s druhými, odpadá tím od celé společnosti.

Martialis

Lze se zříci zlata a stříbra i přízně přátel, těžko však postrádati jídla z hub.

Svou ženu bych si nechtěl vzít.

Menandros

Manželství je zlo, ale nutné.

Koho bozi milují, umírá mlád.

Chtěl bych mít kapku štěstí nebo plný sud rozumu

Jsem člověk - nic lidského, myslím, mi není cizí.

Nero

Jaký umělec ve mně umírá!

Ovidius

Mužům sluší více zanedbaný zevnějšek, než zbytečná fintivost.

Víno povzbuzuje ducha, rozněcuje srdce, zbavuje neklidu, vyvolává veselí. Chudý se pokládá za bohatého, černé chmury a starosti se rozplývají a čelo se vyjasňuje.

V lásce se snáze dobereš konce než míry.

Láska je druh války.

Zevnějšek je tuze křehký majetek.

Žádná žena se nepokládá za ošklivou.

Kdo vzal polibek a nevezme vše, zaslouží, aby ztratil i to, co získal.

Komu je dovoleno hřešit, hřeší méně.

Ten, kdo může, ať se ženám radši vyhne.

Parmenidés

Na pravé straně hoši a na levé dívky se rodí.

Perikles

Žádný Athéňan ať kvůli mně nenosí smutek.

Petronius

Teplý nápoj je nad kožich.

Platón

Chrabrost je vědění, čeho třeba a čeho netřeba se bát.

Všechno, co chceš, budeš mít, nešťastníče!

Náleží k tomu nemnoho umění a práce, aby byl člověk počat, jakmile se však narodil, jest na sebe vzíti péči pilnou a úzkostlivou, aby byl odchován a vychován.

Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.

Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem; třeba je pro člověka největším dobrem.

Sebekázeň je společnicí samoty.

Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.

Moudří lidé mluví, protože mají co říci, blázni, protože by rádi chtěli něco říct.

Pravou skutečnost nelze pochopit smysly.

Plautus

Nic není člověku dražší než přítel v bídě

Chtějí-li mít rodiče čestné děti, nezbývá jim, než být sami čestní..

Zamilování jsou blázni.

Hněv milujících je obnova lásky.

Lepší jsou moudrá slova místo darů.

Co bylo řečeno žertem, o tom nepojednávejme vážně.

Pliniové

Poněvadž není nám dopřáno dlouho žíti, zanechejme něco po sobě jako svědectví, že jsme žili.

Trpaslík nebude větší, i kdyby se na horu postavil.

Nemá chybu až na tu, že je bez chyby.

Plútarchos

Nepotřebuji přítele, který přikývne na všechno, co řeknu. Můj stín kývá přesněji.

Solón byl daleko nejzkušenějším zákonodárcem ve věcech manželských, když přikázal, aby muž nejméně třikrát za měsíc souložil se svou manželkou. Jistě nikoli pro požitek, nýbrž protože si přál, aby podobně, jako obce obnovují časem vzájemné smlouvy, i manželství bylo znovu obnovováno těmito důkazy přízně po neshodách, které se čas od času v něm nastřádají.

Nejstarší a největší láska je láska k životu.

Tíhnutí lidské povahy k nepřejícnosti je takové, že se člověk pro přednosti jiných rmoutí víc, než se raduje ze svých vlastních.

Dobrý manžel si zaslouží větší chválu než dobrý senátor.

Pythágorás

Mlč nebo řekni něco, co je moudřejší než mlčení.